Přes sociální sítě vám jednoduše vysvětlí nejen typografická pravidla. Každý den a zdarma.
Není fajn, že se sledováním sociálních sítí můžeme dozvědět něco užitečného a spoustu věcí přiučit? Pokud tápete v oblasti typografie, gramatiky a pravopisu, buďte v pozoru. Stránka „Umíš typograficky?“, kterou můžete sledovat na Facebooku a Instagramu vás bude denně učit pravidlům typografie. Co je to typografie? Proč se v ní tak často chybuje a jaké nejčastější nešvary by její zakladatel odpustil? Na otázky nám odpověděl typograf, přednášející, grafik a učitel Petr Michal.
(Zdroj: typo-grafik.net)
Kdo jsi? Spravuješ stránku sám nebo ti někdo pomáhá?
Jmenuji se Petr Michal a s typografií jsem se blíže seznámil až během vysokoškolského studia na katedře polygrafie a fotofyziky Univerzity Pardubice. V polygrafickém průmyslu jsem zůstal doposud, přičemž aktuálně působím především jako učitel odborných polygrafických předmětů (tiskařských i grafiko-uměleckých) na Střední průmyslové škole Otty Wichterleho ve Velkém Poříčí. Tvorbě příspěvků a ukázek reálných příkladů se věnuji téměř každodenně a často je využívám i při výuce předmětů písma či všeobecné polygrafie.
Jak dlouho stránka funguje a co vedlo k jejímu založení?
Stránka byla spuštěna v březnu loňského roku, jako reakce na nemožnost pořádání veřejných přednášek. Důvodů pro její založení bylo několik. Typografie je v běžné populaci absolutně neznámým pojmem, díky čemuž mohu tvořit pro mnoho lidí užitečný obsah. Existuje sice celá řada skvělých publikací, které se českou typografií zabývají, ale forma populárně-naučného profilu zaměřeného především na zajímavé „střípky“ této obsáhlé vědy mi připadá jako zajímavý koncept.
Co je cílem stránky a jak toho chceš dosáhnout?
Mým dlouhodobým cílem je především popularizace tohoto lingvisticko-polygrafického odvětví. Kromě věcných příspěvků často „odbočuji“ do světa pravopisu, gramatiky, kompozice nebo konstrukce písma. V rámci stories pak opakovaně upozorňuji na typografické chyby reálných dokumentů a tiskovin. Díky tomu čtenářům předkládám poměrně různorodý obsah. Za obrovskou výhodu považuji taktéž každodenní studium konkrétních typografických problémů, díky čemuž získávám nové znalosti a souvislosti.
Jako další benefity vnímám také zdokonalování se v ovládání grafických programů, prohlubující zkušenosti v rámci psaného textu či samotnou správu účtů na sociálních sítích.
Jak bys popsal nezasvěceným co je to typografie?
Typografie je obor propojující lingvistiku, písmo, design, umělecké cítění, ale koneckonců i svět tisku a polygrafie. Pokud bychom se zaměřili konkrétně na práci s písmem, nejdůležitějšími funkcemi tohoto odvětví jsou jednoznačnost v chápání sdělení a pohodlnost samotného čtení. Dokumenty by však měly mít i jistou estetickou kvalitu.
Všech těchto vlastností je pak dosaženo drobnými (někdy téměř nepostřehnutelnými) detaily, mezi které patří například správná volba interpunkčních znamének, jejich logické pořadí, účelná sazba pevných či zúžených mezer, vhodné způsoby vyznačování textu, volba typu jeho zarovnání nebo jednotné dodržování univerzálních pravidel.
„Oborová norma již dlouhá léta neexistuje, pravidla českého pravopisu byla revidována bezmála před 30 lety“
Proč myslíš, že se tak často v typografii chybuje?
Protože ji téměř nikdo nezná. Kromě polygraficky zaměřených škol a některých gymnázií se s její výukou běžně nesetkáme. Jako větší problém však vnímám normativní nejednoznačnost tohoto oboru. Oborová norma již dlouhá léta neexistuje, pravidla českého pravopisu byla revidována bezmála před 30 lety a aktuální znění jediné normy věnující se blíže úpravě textů textovými editory je nepoužitelným souborem protichůdných pouček a celé řady výjimek.
Z ní ve velké míře čerpají informace především současní grafici. Ti starší naopak vyznávají pravidla tradiční, která již ale nemusí být dávno platná. Jestliže do toho všeho „přimícháme“ samotné zákony, které některé typografické postupy jednoznačně definují (především z následného právního hlediska – např. jednoznačného zápisu informací na obalech atd.), dostáváme se na poměrně „tenký led“.
Je tedy běžnou praxí, že „správný“ zápis daného problému může být interpretován mnoha způsoby. Který z nich si ale vybrat? Ten nejaktuálnější? Nejpřirozenější? Nebo takový, jež sjednocuje českou typografii s tou cizojazyčnou?
Dalo by se říct, že se často opakují některé konkrétní případy, ve kterých se chybuje?
Dle mého názoru je nějakých 60–70 % typografických chyb způsobeno cca deseti stále se opakujícími nedodržovanými pravidly. Jako příklad lze uvést již legendární „souboj“ pomlčky se spojovníkem, nadužívání fontu Comic Sans, ponechávání neslabičných předložek na koncích řádků, zápis kalendářního data, času, uvozovek nebo jednotek atd.
(Zdroj: typo-grafik.net)
Dá se tomu podle tebe předcházet ještě jinak než opakovaně sdílet chyby? Např. ve školství?
Rozhodně ano. Mimo jiné vyučuji i chemii a zde bych viděl jednu paralelu. Každý, a tím myslím opravdu každý, si za školy pamatuje koncovky -ný, -natý, -itý atd., ale kdo ve výsledku skutečně dokáže vysvětlit jejich skutečnou podstatu? Dle mého názoru by stálo za to některá komplikovaná (a zároveň postradatelná) témata nahradit právě například základy typografie, kterou v běžném životě používáme při jakémkoli písemném styku.
Nejsou česká typografická pravidla zbytečně složitá pro běžného pozorovatele?
Jsou. Ale podívejme se na samotný pravopis. Při tvorbě textů do svých článků se samozřejmě mnohem důsledněji snažím oběma typům chyb vyvarovat, ale „ruku do ohně“ bych za jejich naprostou bezchybnost téměř nikdy nedal. Jak jsem již zmiňoval výše – některá pravidla bývají přísná, jiná naopak povolují více správných možností (a to se týká jak typografie, tak pravopisu), což někdy celou situaci paradoxně ještě více komplikuje.
Myslíš, že časem dojde k úpravě a zjednodušení typografických pravidel? Např. Mnoho lidí dnes používá mobilní telefony, kde ani možnost správně napsat uvozovky není.
Tomuto tématu jsem se již několikrát ve svých příspěvcích okrajově věnoval. Kupříkladu zcela odlišné vnímání tečky či vykřičníku mladší generací je jasným důkazem. Přítomnost nejrůznějších emotikonů, přejatých výrazů či často bizarních zkratek – to vše náš jazyk (potažmo i typografii) zcela jistě ovlivňuje. Jestliže bychom se soustředili vyloženě na záměrnou úpravu typografických pravidel, lze konstatovat, že jejich nerozvážné zjednodušování má téměř vždy spíše negativní účinek.
Vzniká pak spousta nekonzistentních postupů (např. v souvislosti se sazbou interpunkčních znamének) a zároveň zcela logicky dochází k vytváření mnoha výjimek, které původně ucelenou problematiku dramaticky komplikují.
Nabízíš nějaké doplňkové služby v oblasti typografie?
V předchozích letech jsem pořádal přednášky pro (převážně) neodbornou veřejnost, jejichž hlavní náplň tvořily nejfrekventovanější typografické chyby. Aby se ovšem nejednalo pouze o nezáživné představení několika nudných pravidel, pečlivě do prezentace vybírám reálné příklady z měst konání, díky čemuž je jejich vysvětlování zase o něco zábavnější. A aby to celé nebylo jen o interpunkci, mezerách, velkých písmenech nebo vyznačovacích řezech, snažím se posluchače zaujmout i souvisejícími zajímavostmi ze světa písma, pravopisu, kompozice atd.
Sledujeme tě dlouho a líbí se nám, jaký přehled máš v oblasti typografie, gramatiky a pravopisu. Odkud nejčastěji čerpáš znalosti?
Základní poučky a pravidla jsem si vštípil během studia na vysoké škole. Při tvorbě jakéhokoli textu (například i v rámci chemie či odborných laboratoří) jsme totiž byli nuceni tato pravidla striktně dodržovat. Větší část z nich jsem ovšem nastudoval z poměrně velkého počtu odborných publikací, dostupných norem či pravidel českého pravopisu. Poslední dobou se ovšem snažím o zvládnutí zmiňované oblasti normativních předpisů, aktuálních zákonů a pravidel, což je nakonec zřejmě ještě složitější problematika než pravidla samotná.
Stává se ti osobně, že chybuješ v něčem záludném?
Osobně mi zřejmě nejzásadnější problém dělají čárky – přívlastek shodný, neshodný, spojení vět dvojitými spojovacími výrazy, jejich přítomnost před spojkami atd. Komplikovanější větu pak někdy tvořím klidně i 10 minut (a přesto je nakonec někdy chybně).
(Zdroj: typo-grafik.net)
Když jsme si psali ohledně článku, napsal si, že nás sleduješ. Jak často nacházíš chyby v textech u našich příspěvkům? :-D
Jedna z nich je kupříkladu v posledním slově této otázky, což, dle mého názoru, mluví za vše. :-D
Kde si firmy, podniky a služby mohou vzít příklad ze správné typografie?
Především u dokumentů vytvořených kvalitními grafickými designéry. Příliš bych nedoporučoval webové prostředí, protože zde to s těmi typografickými pravidly není tak úplně jednoduché. Naprogramovat bezchybné stránky ale nemožné není – je to ovšem poměrně komplikované (často není možné sázet zúžené ani nezlomitelné mezery, běžně nelze předsazovat interpunkci, dělit korektně slova na koncích řádků atd.).
Jeden z mála českých webů, který většinu chyb neobsahuje patří společnosti Apple. Paradoxně však inspiraci nehledejme ani u polygraficky orientovaných organizací – tedy u některých menších grafických studií, reklamních agentur, tiskáren atd. To samé platí například i pro zpravodajské servery či televizní stanice.
Máš přehled o zahraniční typografii? Funguje to složitěji/jednodušeji v angličtině či ostatních jazycích?
Pouze zběžný. Nepřímo jsem vypozoroval, že třeba anglická typografie bude opravdu jednodušší. Minimálně z hlediska jejího sjednocení.
Co si myslíš o všeobecně normalizovaném názoru „špatná reklama, taky reklama“?
Poslední dobou si všímám jevu, že „když je to hodně blbý, má to dosah“. Osobně mi však tento přístup nijak zvlášť blízký není. Mimochodem, co se týče typografie v reklamách, zaslechli jste již také během čtení některé z internetových adres pojem „spojovník“? Pokaždé je přečtena nesprávně „pomlčka“.
Znáš osobně nějakého „Vénu“?
Do jisté míry jsem „Vénou“ já sám. Mé grafické schopnosti se sice každým nově zpracovaným článkem nepatrně lepší, ale v této rovině se stále cítím více teoretikem.
Jaké máš plány do budoucna? Chystáš se třeba vydat příklady chyb které zveřejňuješ knižně nebo v brožuře?
Původně jsem to měl něco podobného v plánu. Na trhu je však nyní poměrně dost kvalitně zpracovaných publikací, které se tématu typografie a písemné komunikace týkají. Je pravdou, že spousta z nich předkládá některé informace chybně (opět narážím na onu nejednotnou interpretaci pravidel). A právě kvůli této roztříštěnosti naší typografie mě nyní čeká velká spousta nezáživné a neviditelné práce, aby mé příspěvky mohly být více relevantní a jednoznačně podložené.
„Dodržování typografických i pravopisných pravidel je pak jakousi známkou poctivosti, svědomitosti i citu pro detail. V extrémních případech může chybná interpretace zápisu dokonce způsobovat nepochopení či odlišné vyznění původně zamýšleného sdělení.“
Proč je pro veřejný prostor, společnost, firmu správná typografie/pravopis důležitý?
Ačkoli tento obor není v běžné populaci tolik známý, grafici, sazeči, korektoři, tiskaři a další profese spojené s grafickým průmyslem jej více či méně ovládají. Mnoho odborníků se také zaměřuje na rozsáhlou oblast české lingvistiky. Dodržování typografických i pravopisných pravidel je pak jakousi známkou poctivosti, svědomitosti i citu pro detail. V extrémních případech může chybná interpretace zápisu dokonce způsobovat nepochopení či odlišné vyznění původně zamýšleného sdělení.
Jaké typografické nešvary bys odpustil?
Zřejmě ty, které jsou zaměřeny na konkrétní typ sazby – tedy například zvýrazňování jednotlivých znaků v rámci matematické sazby, případně některé méně důležité úpravy sazby tabulek, notových zápisů atd. Obecně je nesmyslné bazírovat na drobnostech, které znají pouze zkušení korektoři a grafici. U svých studentů si všímám opravdu těch nejdůležitějších prohřešků (nelogické sazby interpunkce, špatného dělení slov, nevhodného zarovnání textu, přítomnosti řek, sirotků, vdov či chybného prostrkání nebo vyrovnání dvojic konkrétních znaků).
Na jaký typografický, gramatický či pravopisný odpad v životě nezapomeneš?
Jistý citový vztah mám k nápojovému lístku jednoho nejmenovaného baru v mém rodném městě. Každý řádek zde totiž obsahuje několik odlišných typů WordArtu a zároveň spoustu typografických chyb. Grafická podoba fyzického zalaminovaného výtisku mě upoutala stejně intenzivně jako jeho přítomnost na vaší stránce.
Sledujte „Umíš typograficky?“ na Facebooku a Instagramu!
instagram.com/umis_typograficky
facebook.com/umis.typograficky
–
–